Šéfové jsou kokoti

by hrabalova

6. 2. 2021

Přiznám se, že tento název upoutal moji pozornost na první dobrou. Aniž bych nějak dál zjišťovala, o čem kniha od Jana Vlachynského, který spolušéfuje organizaci Lidi z Baru, pod které spadá například Bar, který neexistuje, Super Panda Circus, 4pokoje nebo Slast, což jsou všechno vyhlášené brněnské podniky, věděla jsem, že si ji chci přečíst. Zajímal mě pohled do jeho hlavy, na jeho myšlenky.

A výsledek?

Naprosto boží, přečetla jsem ji jedním dechem. Jsem z knížky nadšená a vím, že v mé knihovně zůstane a budu se k ní průběžně vracet.

Nutno však dodat, že si myslím, že knížka není pro každého. Někoho by mohla klidně i urazit. Během čtení mě napadlo hned několik lidí, které jsem v životě potkala a vím, že kdybych jim knihu doporučila, urazili by se. Potom jsou tady ale lidé, kteří jsou na stejné vlně jako já, hlava otevřená a knihu by vzali jako zajímavý podnět, který je může posunout dál.

Jan Vlachynský velmi přímočarým a pro mě vtipným způsobem polemizuje o tom, jaká je v naší společnosti zažitá role šéfa a jestli se na tuto roli můžeme dívat.

V knize rozebírá několik hlavních principů šéfovství, jako například:

📍Nikomu neříkej, co má dělat.

📍Nedělej z lidí své pravé ruce.

📍Bar nejde nalajnovat.

📍Nemysli si, že víš jak na to.

📍Neodpovídej na všechny otázky.

📍Nebuď vizionář (Tohle se tě asi teď, dotklo, že? Možná si říkáš, správný šéf má být přece vizionář. Jan Vlachynský má ale i na tohle zajímavý pohled.)

📍Nesnaž se být v obraze Steva Jobse.

📍 Zbav se vizí včas.

📍Jedna vize jaro nedělá.

📍Nech být a neraď!

📍 Nemotivuj. (Obzvláště zajímavá kapitola).

📍 Nech lidi dělat věci.

📍 Věř lidem víc, než si věří sami.

📍 Neotravuj.

📍 Nepřinášej stres.

📍Nechlub se tím, jak moc pracuješ.

📍 Nebuď závislák.

📍 Nikoho nekontroluj.

📍 Nedávej důvěru. (Husté, co?)

📍 Nedělej zrcadlo.

📍 Miluj chyby!

📍 Nehledej chyby.

📍 Nevyvolávej strach!

📍 Občas běž čistit kanály.

📍 Neměj nejsilnější hlas.

📍 Nesnaž se mít respekt.

📍 Buď slabý!

📍 Nebuď nečitelný!

📍 Nebuď neúprosný!

📍 Neuhýbej!

📍 Nechval. (Jakože cože? běhalo mi hlavou, jak jako nechval? ….)

📍 Pochval se sám. (Opravdu samochvála smrdí?)

📍 Nepovyšuj. (Ne, nechybí tam SE, nepovyšuj ve smyslu pozice.)

📍 Užij si nejistotu.

📍 Přirozená autorita neexistuje.

📍 Nevyvracej cizí pocit.

📍 Nevyhazuj.

📍 Nestěžuj si.

“Cože? Co si to dovoluje vůbec? A jak to mám asi tak dělat?”

No, myslela jsem si, že ten seznam nebude ve výsledku tak dlouhý. A to jsem ho ještě zkrátila. Jestli jste si u nějakého bodu řekli “Cože? Co si to dovoluje vůbec? A jak to mám asi tak dělat?”, je knížka přesně pro vás. Tedy pokud jste opravdu otevření tomu, zkusit se na věci dívat jinak. I když například teď nejsem v přímé roli šéfa, byly pro mě ty postoje a myšlenky obohacující i do běžného života.

Celá kniha se nese v tomto duchu:

“Selhání je lidské. Všichni děláme průsery a jenom to, jak se z nich chceme poučit, nás definuje – ne ty průsery. Jakýkoliv fail je vlastně skrytou příležitostí se vyšvihnout.”

Tak co, už ji objednáváte? Šéfovství zdar 💣